Doplnění argumentace
k volbám do Evropského parlamentu v roce 2014

(I. část)

1. Co je frakce GUE/NGL a postavení poslanců za KSČM v ní

Jedná se o konfederaci Evropské sjednocené levice/Severské zelené levice (Gauche Unitaire Européenne/ Nordic Green Left – GUE/NGL). Tato frakce je politické seskupení převážně socialistických , komunistických a ekologicky zaměřených stran v Evropském parlamentu. Součástí této frakce jsou i poslanci zvolení za KSČM, kteří jsou v současné době čtyři.

Konfederalismus pro frakci znamená, že je u poslanců z jednotlivých politických stran a členských zemí respektována a zachovávána rozmanitost identit a názorů a nejsou v rámci frakce u důležitých hlasování zavazováni k jednotnému postupu .Jednotliví poslanci, stejně jako celé strany, mohou být plnohodnotnými nebo přidruženými členy této frakce. Přidružené členské strany zahrnují strany bez europoslanců, dále ty, které nemají zájem o plnohodnotné členství, nebo strany z evropských zemí mimo EU. Některé strany se staly z pozorovatelů členskými stranami, když jejich země vstoupily do EU.

V této frakci je v současné době 35 poslanců z 13 členských států a 18 politických stran (Kypr – AKEL, Česká republika - KSČM, Dánsko – Lidové hnutí proti EU, Francie – Levicová fronta pro jinou Evropu a Liste "Alliance des Outre-Mers", Chorvatsko – Strana práce, Irsko - Socialistická strana, Německo – Die.Linke, Řecko – Komunistická strana Řecka a Koalice radikální levice (SYRIZA), Irsko – Socialistická strana, Lotyšsko – Harmonické centrum, Nizozemsko – Socialistická strana a nezávislý člen, Portugalsko – Levý blok a Komunistická strana Portugalska, Spojené království Velké Británie a Severního Irska – Sinn Féin, Španělsko – Sjednocená levice, Švédsko – Levicová strana). Tyto poslance spojuje vize sociálně spravedlivého, mírového a udržitelného evropského integračního procesu na základě mezinárodní solidarity. Chtějí více přímé demokracie, aktivní účast občanů Evropské unie, rovná práva pro ženy a muže a respektování lidských práv.

Uskupení vzniklo v roce 1989, kdy Italská komunistická strana, španělská Sjednocená levice, Socialistická lidová strana z Dánska a řecký Synaspismos založili uskupení s názvem Evropská sjednocená levice (GUE, Gauche Unitaire Européenne). Italové toto seskupení opustili poté, co se Italská komunistická strana přejmenovala na Demokratickou levici a připojila se k Straně evropských socialistů. Brzy poté se toto uskupení rozrostlo o další strany a ustavilo se jako politické sdružení na začátku čtvrtého parlamentního období v roce 1994 pod jménem Konfederace evropské sjednocené levice. Tehdy se sdružení skládalo ze španělské Sjednocené levice, Komunistické strany Francie, Strany komunistické obnovy z Itálie, Portugalské komunistické strany, Komunistické strany Řecka a Synaspismos.

GUE/NGL usiluje o lepší pracovní podmínky, přístup ke vzdělání, sociální zabezpečení a společenskou solidaritu, o uctivé zacházení s naší planetou a jejími zdroji, o kulturní výměnu a rozmanitost, o udržitelný hospodářský rozvoj a trvalou důraznou mírovou politiku. Tyto oblasti by podle GUE/NGL měly být hlavními pilíři evropské integrace. Svoji úlohu GUE/NGL vidí v prosazování přeměny EU na lidštější, transparentnější a hmatatelnější uskupení. Zasazuje se o přímou demokracii a aktivní zapojení občanů do procesů EU. EU se podle GUE/NGL musí stát projektem občanů Unie, nesmí tedy zůstat v rukou elit. GUE/NGL požaduje rovná práva pro muže a ženy, občanská práva a svobody i vymahatelnost lidských práv. Antifašismus a antirasismus jsou podle GEU/NGL také silnou součástí tradice levicového hnutí v Evropě.

KSČM má v Evropském parlamentu a ve frakci GUE/NGL tyto poslance: Věru Flasarovou, Jaromíra Kohlíčka, Jiřího Maštálku a Miloslava Ransdorfa.

Jiří Maštálka je kvestorem¹ Evropského parlamentu a zástupcem pokladníka frakce GUE/NGL. Dále je členem Výboru pro právní záležitosti, členem Delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Moldavsko a členem Delegace v Parlamentním shromáždění Euronest. Je také náhradníkem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Miroslav Ransdorf je místopředsedou frakce GUE/NGL. Působí ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, dále je členem Delegace ve Výborech pro parlamentní spolupráci EU-Kazachstán, EU-Kyrgyzstán a EU-Uzbekistán a pro vztahy s Tádžikistánem, Turkmenistánem a Mongolskem a Delegace v Parlamentním shromáždění Euronest. Je náhradníkem ve Výboru pro mezinárodní obchod a v Delegaci ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Moldavsko.

Jaromír Kohlíček je členem Výboru pro dopravu a cestovní ruch a členem Delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ukrajina. Je náhradníkem Výboru pro zahraniční věci a náhradníkem Delegace ve Výborech pro parlamentní spolupráci EU-Kazachstán, EU-Kyrgyzstán a EU-Uzbekistán a pro vztahy s Tádžikistánem, Turkmenistánem a Mongolskem.

Věra Flasarová je členkou Rozpočtového výboru a členkou Delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko. Je náhradnicí Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.

2. Co vše prosadili poslanci zvolení za KSČM v Evropském parlamentu

Regulaci roamingu a přenosu dalších dat.

• Snížené ceny za roaming pocítilo 380 miliónů klientů ve všech zemí EU. Ceny jsou v rámci EU stejné, cena odchozího hovoru je 7,45 Kč za minutu, příchozího 2,15 Kč za minutu a cena SMS je 2,45 Kč.

Jednání o třetím energetickém balíčku skončila snesitelným kompromisem pro český průmysl.

• Prosadili jsme vyhození dvacetiprocentní klauzule, požadující povinné rozdělení podniků s nejméně dvacetiprocentním podílem na trhu (v případě rozdělení ČEZu by to znamenalo rapidní zvýšení cen za energii pro finální spotřebitele).

Vyjednali jsme vyšší emisní kvóty pro ČR v prvním období obchodování s emisními povolenkami.

Podíleli jsme se na výsledné podobě sedmého a osmého rámcového programu pro vědu a výzkum (bez něj by nefungovala centra základního výzkumu) a byli jsme pro záchranu programu Galileo.

Bylo přijato 30 z 52 námi podávaných pozměňovacích návrhů regulace chemického průmyslu REACH.

• REACH není ideální, ale jeho původní podoba byla mnohem horší pro český průmysl-

3. Co je projekt bankovní unie v EU a je vstup do bankovní unie pro Českou republiku výhodný?

Finanční krize, která začala koncem roku 2008 se promítla do systémového pohledu na finanční architekturu a regulace peněžních institucí na nadnárodní úrovni. Vzhledem k tomu, že finanční kapitál operuje na nadnárodní úrovni, tak i jeho řízení je potřebné budovat na této úrovni. V EU se proto v roce 2012 narodil projekt tzv. bankovní unie, který by mj. měl stabilizovat řetězce mezi bankami a jejich vazbami na veřejné finance. V projektu jsou čtyři klíčové reformy v oblasti regulace a dohledu institucí bankovního a finančního sektoru. Ty budou postupně implementovány do zemí, které se do bankovní unie zapojí:

• jednotná bankovní regulace (Single Rulebook)

• jednotný bankovní dohled (Single Supervisory Mechanism – SSM)

• jednotné řešení bankovních problémů (Single Resolution Mechanism – SRM)

• jednotný systém pojištění vkladů

Koncem loňského roku schválili představitelé jednotlivých vlád konečnou podobu projektu bankovní unie, který by měl být letos odstartován. To je největší změna EU od dob zavedení eura. Vyhlášení bankovní unie v březnu 2014 lze chápat jako konec liberální bankovní tradice - iluze o tom, že vše na peněžním trhu vyřeší konkurence trhu. Řízení peněz je dnes v rukou velkých hráčů, zde vzniká šance, jak mu nasadit alespoň nějaký politický chomout. Současně je to ale konec libertinského snu, že finanční oligarchii nahradí svobodné lidové bankovnictví. Vytvoření veřejného bankovnictví je pro evropskou levici stále výzvou.

Prvním krokem je integrace dohledu nad finančními trhy a zdravím jednotlivých evropských bank. V roce 2009 byl vytvořen Evropský systém orgánů dohledu nad finančním trhem (European System of Financial Supervisors) skládajícího se ze 3 celoevropských orgánů dohledu s vlastní subjektivitou a spadající pod Evropský parlament – pro bankovnictví, pro cenné papíry a pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Předpokládá vysoký stupeň implementace uznávaných mezinárodních standardů. Nečleni eurozóny mají právo výběru systému dohledu a rozhodnutí Evropského bankovního úřadu (European Banking Authority) by měla schvalovat jak většina zemí eurozóny, tak většina zemí, které eurem neplatí.

ČR zatím přímý vstup do bankovní unie odkládá, i když s jejím vznikem naši představitelé v Bruselu souhlasili. Český finanční a bankovní sektor je mimořádně specifický. Česká bankovní soustava, z většiny ovládaná zahraničním kapitálem, patří v Evropě k nejstabilnějším a je dlouhodobě poměrně vysoce zisková (většina ze čtveřice největších českých bank se svým matkám stará o jedny z nejvyšších zisků v rámci skupiny). Všemi stresovými testy prošly všechny velké banky bez problémů. Jsou dobře kapitalizované a v současné době žádné velké bance nehrozí riziko nesolventnosti. Bankovní sektor v České republice je čistým věřitelem finančního sektoru eurozóny.

Změny se vstupem do bankovní unie budou působit zejména na matky tuzemských bank, nad kterými bude vykonávat dozor Evropská centrální banka místo národních regulátorů. Připojením k bankovní unii by se Česká republika vzdala kompetencí v bankovním dohledu, avšak ani poté by nemohla jako nečlen eurozony hlasovat při jednáních Evropské centrální banky. Podstatným hlediskem při rozhodovacím procesu o přistoupení k bankovní unii je fakt, zda banky v České republice operují jako pobočky (ty jsou řízeny podle českého práva, podléhají dozoru ČNB), či jako dceřiné společnosti (řídí se právem a podléhá dozoru země, ve které sídlí mateřská firma).

Dále byly vytvořeny dohody o podobě záchranného bankovním fondu a kompetencích Evropské centrální banky. Výsledkem snahy uklidnit nejrůznější výhrady unijních zemí k rozhodování v bankovní unii vznikl poměrně složitý mechanismus, v němž budou moci mít své slovo státy i Evropská komise. Nejprve rozhoduje řídící výbor SRM (jednotný mechanismus restrukturalizace). V něm budou zatím zástupci zemí eurozóny, nezávislí experti, zástupci zemí, kde má banka dceřiné firmy, a jeho ředitel zřejmě z Evropské centrální banky. Jeho rozhodnutí může zvrátit Evropská komise a pak rozhodují zástupci členských zemí EU.

Evropský fond soukromého pojištění vkladů bude utvářen speciální smlouvou a budou do něj přispívat banky jednotlivých zemí. V zemích bankovní unie má společný záchranný fond zabránit takzvanému začarovanému kruhu rostoucích dluhů bank a jednotlivých států. Banky nebudou zachraňovány z veřejných peněz, ale ze svých vlastních zdrojů. Zhruba do roku 2025 v něm má být částka odpovídající jednomu procentu pojištěných vkladů. Banky ho naplní samy na objem okolo 55 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun). Tento fond by měl zajistit, aby kdokoli, kdo má v eurozóně veden běžný účet, měl garantován své peníze vložené v bance až do výše 100 tisíc eur (přibližně 2,7 milionu korun).

Pro nečlenské země eurozóny platí, že vytvoří podle těchto pravidel svůj vlastní fond a nebudou ho muset převést do společného záchranného fondu pro všechny. Otázkou je co se stane v období let 2015-2025, když zejména banky na jižním křídle EU mají stále vysoký podíl toxických úvěrů. Tvrdší obezřetnostní pravidla samozřejmě posílí koncentraci v bankovním sektoru. Lze očekávat tvrdý konkurenční boj mezi bohatými a chudými státy, mezi dcerkami různých peněžních institucí a to i ve vztahu mezi bankami a různými investičními a pojišťovacími fondy. Možnost rekapitalizovat banku z Evropského stabilizačního mechanismu - ESM (tedy z veřejných peněz) je pak věcí rozhodovacích mechanismů v této instituci.

4. Jste pro přijetí Eura a kdy by tak mělo být?

KSČM se nedomnívá, že je za současné nejisté ekonomické situace nejen v eurozóně, a poklesu životní úrovně obyvatel ČR, nutné stanovovat pevný termín přijetí eura. ČR není v současné době na vstup do měnové unie připravena.

V prvé řadě je podle nás nutné nastartování a stabilizace ekonomického růstu ČR, které povede i ke zvýšení ekonomické a sociální úrovně většiny občanů České republiky. Reálná konvergence záleží na struktuře ekonomiky i životní úrovně. Nyní jsme na úrovni roku 2008. Je důležité abychom rostli rychleji než ostatní. Až po tomto kroku je možné se zaměřit na splnění tzv. Maastrichtských (konvergenčních) kritérií nutných pro přijetí eura a vstup do eurozóny. V případě plnění tzv. Maastrichtských kritérií a nastartování relevantní debaty o přijetí eura bude naší hlavní snahou prosazení referenda, ve kterém se budou moci všichni občané České republiky vyjádřit k tak důležité otázce, kterou je přijetí společné evropské měny – euro.

Je třeba rovněž poznamenat, že dokud nebude vybudována reálná hospodářská unie, která by fungovala, nemá smysl se někde tlačit. Nelze říci, že mezi zeměmi které euro mají a nemají by byl výrazný rozdíl. V tuto chvíli má ČR formálně měnovou suverenitu a je nezávislá na rozhodnutích Evropské centrální banky, v případě přijetí společné měny by ČR ztratila jakoukoli pravomoc zasahovat do měnové politiky a přišla by o jeden z hlavních nástrojů pro ovlivňování hospodářské politiky, stala by se závislou na rozhodnutích Evropské centrální banky.

Pro KSČM je určující, abychom znali přesné podmínky pro přijetí eura a mohli zvážit všechna možná rizika. Domníváme se, že není v žádném případě kam spěchat.

Co se týká petiční akce ODS pro korunu domníváme se, že jde pouze o výlučnou iniciativu ODS a naši členové ani sympatizanti by se na ní neměli jakýmkoli způsobem podílet. Ani v samotné ODS není na petici jednotný názor. KSČM má k přijetí eura vyhraněnější postoj, který není zastíněn populismem a snahou po zviditelnění. Je třeba si totiž uvědomit, že při vstupu do EU přijala ČR závazek přijmout euro, avšak není specifikováno, kdy přesně by se tak mělo stát. Druhou skutečností je, že to byl právě bývalý předseda ODS a premiér za tuto stranu V. Klaus, který v roce 1996 předal žádost ČR do Evropské unie a stál tak na počátku tohoto procesu.

Zpracovalo oddělení pro odborné zázemí, občanský sektor a mládež ÚV KSČM