Neúplný seznam
Aby pravdě bylo učiněno zadost, zveřejňujeme zdaleka ne úplný seznam obětí, které rukama vrahů (těch které vyznamnává Topolánek nebo oslavuje Člověk v Tísni nebo Česká televize v příbězích železné opony) zahynuly na opačné straně při ochraně většiny občanů lidově demokratické republiky, nebo jen proto, že poctivě pracovali a starali se o své rodiny...
Štábní strážmistr František Procházka, zastřelen agentem Ctiborem Šturmem v hotelu Perun v Praze-Nuslích dne 22.5.1948 při kontrole občanských průkazů, agentovi se podařilo uprchnout a překročit státní hranici.
Vedoucí oddělení ÚV KSČ, major Augustin Schramm (na snímku vpravo), zastřelen u dveří svého bytu agentem zahraničních služeb Miloslavem Chocem dne 27. května 1948.
Strážmistr Vlastimil Lepší, zastřelen agentem Emilem Houdkem v Karlových Varech dne 12.6.1948, agentovi se podařilo uprchnout a překročit státní hranici.
Strážmistr Václav Císler (na snímku vlevo), zemřel po těžkém zranění, jež mu při pokusu o přechod hranic v nestřeženém okamžiku střelou do hlavy způsobil kopečkář Adolf Schneider dne 30. ledna 1949.
Strážmistr Bohumil Hýl (na snímku vpravo), zastřelen při zatýkání vedoucího ilegální skupiny Světlana-Jarmila Jaromírem Vrbou, jež pracovala na východní Moravě podle pokynů ze zahraničí a která shromažďovala špionážní informace, prováděla destrukce státního majetku a plánovala i únos ministra, generála Svobody, dne 20. dubna 1949.
Strážmistr Jaroslav Kysilka, zastřelen zadrženým kopečkářem Jánem Šponiarem, jenž v touze po dobrodružství se pokoušel dostat přes hranice dne 21. dubna 1949.
Praporčík Štefan Hraboský-Salášek (vlevo), zastřelen při výslechu zadrženým Pavlem Džubanem dne 26.7.1949.
Vrchní strážmistr Štěpán Ledvinka, zastřelen při pokusu o zadržení členem ilegální skupiny Antonínem Vrbou dne 1.7.1949.
Vrchní strážmistr Václav Anschlag, byl zastřelen agentem 1.1.1950.
Vrchní strážmistr Alois Dyčka, byl zabit na Brněnsku agentem zahraničních zvláštních služeb dne 4.1.1950.
Štábní strážmistr Jaroslav Slavík, byl zabit při kontrole tzv. kopečkářem 26.1.1950.
Strážmistr Josef Ploner, byl zabit na Českobudějovicku agentem zahraničních služeb, dne 31.1.1950.
Štábní strážmistr Josef Skopový (vlevo), zabit nastraženou výbušninou na sekretariátu OV KSČ v Milevsku skupinou Černý lev 777, která plnila zpravodajské úkoly americké špionážní služby a různými destrukcemi chtěla poškozovat tehdejší společnost dne 14.5.1950.
Poslanec Alois Blažek, zastřelen ze zálohy členem protistátní skupiny na Čáslavsku Tomášem Kořínkem dne 22.7.1950.
Vrchní strážmistr Vincec Šimčák, zastřelen při střetu příslušníků SNB s členy skupiny Hory Hostýnské, jež terorizovala podhůří Beskyd, napadala funkcionáře národních výborů, KSČ i vedoucí hospodářské pracovníky, používala při svých nájezdech zbraně, loupila v obchodech, spořitelnách aj., dne 19.8.1950.
Strážmistr Karel Jelínek, byl zabit agentem zahraniční rozvědky 21.9.1950.
Mladší strážmistr Ladislav Lebduška a řidič Vlastimil Sojka, zavražděni členem skupiny Svobodná garda působící na Židlochovicku bigótním katolíkem Bohumilem Sixtou dne 21.11.1950.
Strážmistr Josef Rytíř, zastřelen agentem zahraniční zvláštní služby dne 11.2.1951
Štábní strážmistr Václav Kronika (vlevo), zastřelen agentem amerických zpravodajských služeb Lubomírem Koukalem na nádraží ve Veselí-Mezimostí, jenž se zpravodajskými a dalšími úkoly právě přešel v blízkosti nedalekého Chlumu státní hranice dne 1.4.1951.
Strážmistr František Bílek (vpravo), zastřelen prchajícím agentem zahraničních služeb, několikrát trestaným recidivistou Josefem Buršíkem v prostoru Státního divadla v Brně dne 4.6.1951.
Funkcionáři MNV a KSČ z Babic Tomáš Kuchtík (vlevo), Josef Roupec (vpravo níže) a Bohumír Netolička, zastřeleni v místní škole členy protistátní skupiny, jíž zorganizoval agent Ladislav Malý dne 2.7.1951.
Mladší strážmistr Oldřich Kašík, zastřelen ve služebně SNB v Chlumci n. C. Josefem Mašínem dne 12.9.1951.
Funkcionáři MNV a JZD v Řevničově Karel Jugl (vlevo níže) a František Mika (vpravo níže), zastřeleni na úbočí vršku Džbán nedaleko obce agenty zahraniční rozvědky dne 21.9.1951.
Štábní strážmistr Jaroslav Honzátko, zavražděn (podřezán) nožem Ctiradem Mašínem v čelákovické služebně dne 28.9.1951.
Štábní strážmistr Josef Šafránek, byl zastřelen členy protistátní skupiny v oblasti Křivoklátu dne 13.10.1951.
Mladší strážmistr Ján Gucký (vlevo), zastřelen při pokusu o hromadný útěk z jáchymovské šachty č.14, jenž zorganizovali Jan Úlehla, odsouzený za protistátní činnost a Miroslav Hasil, odsouzený za zpronevěru, přičemž Hasilovi a dalšímu uprchlému vězni Františku Čermákovi se podařilo překročit hranice, dne 15.10.1951.
Strážmistr (staršina PS) Oldřich Sebastianides, byl zavražděn agentem zahraniční rozvědky 15.12.1951.
Vrchní strážmistr Adolf Müller, zavražděn členy protistátní skupiny 27.12.1951.
Vrchní strážmistr Ján Fabišík, byl zastřelen členy protistátní ozbrojené skupiny v oblasti města Barca dne 3.1.1952.
Funkcionářka rady MNV Chrástná Anna Kvášová (vpravo), zavražděna členy protistátní skupiny Josefa Kubelky a Antonína Landstoffa v lese u Mirošovic dne 10. ledna 1952. Jeden z otřesných případů vražd nevinných lidí, v tomto případě navíc matky dětí.
Předseda MNV a zakládající člen JZD ve Zlatých Horách Václav Burda (vlevo níže), zastřelen členem teroristické skupiny na Voticku Františkem Slepičkou 11.6.1952.
Strážmistr Rudolf Cigula, byl zavražděn ozbrojeným teroristou dne 5.7.1952.
Vrchní strážmistr František Peterka, byl zavražděn členem protistátní ozbrojené skupiny dne 17.10.1952.
Vrchní účetní Kovolisu Hedvíkov Josef Rošický, zastřelen Josefem Mašínem dne 2.8.1952.
Vrchní strážmistr František Penczják, byl zastřelen agentem zahraniční rozvědky dne 11.11.1952.
Vojín Rudolf Šmatlava, zavražděný při pokusu odzbrojit vojenskou hlídku u pražských nových židovských hřbitovů skupinou Othello, vedenou Vladivojem Tomkem, dne 16.12 1952.
Vrchní strážmistr Bohuslav Kroupa, byl zavražděn členem protistátní skupiny na Šumpersku dne 1.6.1953.
Podporučík Alexandr Grochal, zavražděn členem protistátní skupiny v oblasti Žiliny dne 31.5.1954.
Poručík Ladislav Mlynář, byl zastřelen členem protistátní skupiny nedaleko Poličky dne 7.6.1955.
Nadporučík Augustin Mierný, zastřelen při pokusu vojenského zběha přejít hranice dne 7.12.1955.
Podporučík Karel Groch, zastřelen při zatýkání vojenského zběha dne 30.12.1955.
Poručík Jan Holek, byl zastřelen vojenských zběhem, který se chtěl pokusit dostat do zahraničí dne 15.12.1958.
Poručík Alois Dvořák, zahynul při stíhání vojenského zběha mířícího na západ dne 2.5.1959.
Poručík Pohraniční stráže Václav Horváth (vlevo), zastřelen při stíhání vojenského zběha dne 6.11.1959.
V té době při výkonu služby, především při střetu s odpůrci režimu, zahynulo několik desítek dalších příslušníků SNB a Pohraniční stráže, členů zastupitelských orgánů i funkcionářů KSČ...
Pokud jde o obránce našich hranic, které zavraždili ti, co se chtěli dostat na opačnou stranu hranic, anebo naopak z této strany s rozvědnými a dalšími úkoly přicházeli k nám, šlo například (kromě výše uvedených) o stržm. SNB Čestmíra Dobrovolného (byl zabit 29.4.1948), stržm. SNB Emanuela Poláka a stržm. SNB Josefa Proška (4.5.1948), stržm. PÚ SNB 9600 Františka Jelínka (8.5.1948), vrch. stržm. SNB Matěje Štěpitu (31.7.1948), stržm. SNB Josefa Maršálka (10.11.1948), stržm. PS SNB Josefa Pekaře (11.3.1949), vrchn. stržm. PS SNB Miloslava Mutínského (16.3.1949), stržm. PS SNB Františka Tichého-Kohlera (21.4.1949), ppor. SNB Václava Kočího (10.5.1949), strž. PS SNB Jaroslava Jiráska (23.5.1949), prap. PS SNB Bonifáce Obdržálka (11.7.1949), podpor. PS SNB Matěje Randu (25.7.1949), vrch. stržm. PS SNB Ludovíta Gregora (11.11.1949), čekatele PS SNB Karla Nechvátala (23.11.1949), ml. stržm. PS SNB Rudouše Kočího (7.12.1949), vrch. stržm. SNB Václava Anschlaga (4.1.1950), št. stržm. PS SNB Jaroslava Slavíka (26.1.1950), prap. SNB Gustáva Móciga (3.2.1950), ml. stržm. PS SNB Jaroslava Hoďbodě (23.8.1950), ml. stržm PS SNB Bohuslava Zemana (10.9.1959), svob. zákl. sl. Bohumila Moravce (21.2.1951), des. zákl. sl. Václava Königsmarka (2.4.1951), voj. zákl. sl. PS Adama Ruso (30.9.1951), voj. zákl. sl. Zdeňka Mokroše (28.4.1952), čet. zákl. služ. PS Josefa Šedivého (7.1.1953), npor. PS Bohuslava Slavíka (22.4. 1954), voj. zákl. sl. Pavla Juhase (5.4.1955), por. PS Josefa Horkého (1955), voj. zákl. sl. PS Františka Vaculy (1956), svob. zákl. sl. PS Jaroslava Koníčka (1957), por. PS Václava Horvátha (1959)...
V roce 1949 seznam zabitých či zavražděných příslušníků SNB se rovná číslu 36, v roce 1950 37, v roce 1951 14, v roce 1952 14, a v následujících letech pak (1953 až 1959) 47. Ty nejotřesnější případy jsme uvedli výše.
K dispozici jsou fotografie:
Augustina Schramma, Tomáše Kuchtíka, Josefa Roupce, Anny Kvášové, Václava Burdy, Karla Jugla, Františka Miky, Václava Císlera, Josefa Maršálka, Jána Guckého, Bohumil Hýla, Štefana Hrabovského-Saláška, Josefa Skopového, Františka Bílka, Václava Kroniky, Jaroslava Honzátka, Oldřicha Kašíka, Bohumíra Netoličky (z prostřeleného občanského průkazu).
Haló noviny 10. prosince 2007
Jde o to dokázat jak hrozivý byl minulý systém, který nevinné posílal na dlouholeté vězení a někdy i na smrt. Jenže existují i jiné fotografie a jiná jména. Těch, kteří byli zavražděni právě těmi, jejichž tváře jsme si mohli prohlédnout, anebo jejich souputníky. Vůbec v oné době nešlo o demokracii a svobodu, ale o moc, kterou jim sebral nový systém a s ní spojený majetek nevydělaný vlastním umem. Za zahraniční pomoci mnozí z těch na zmíněných fotografiích přicházeli vyškoleni škodit, zabíjet a vraždit. A uvnitř země nalézali spojence, kteří se chovali stejně. Byla to krutá doba. Zásada oko za oko, zub za zub, byla stoprocentně naplňována. Odsuzujeme ji, ale stejně by ji měla odsuzovat i druhá strana, strana dnešních vítězů, protože tehdy, po Únoru a v oněch padesátých letech, byli bez milosti vražděni lidé, kteří se provinili jen tím, že byli, jak v souvislosti s bratry Mašíny jsme mohli mnohokrát slyšet, v nesprávné době, na nesprávném místě .