Další den po obědě v hotelu Ankon jsme vyjeli do přístavního města Cienfuegos. Cestou jsme se zastavili v rekreační oblasti Guajimico, která je tvořena malebnými bungalovy, které se nachází u zátoky Karibského moře. Poblíž střediska se nachází krásná divoká pláž s přírodní jeskyní. Někteří z nás se osvěžili míchaným nápojem v místním baru. Zde trávili své dny v domácím vězení kontrarevoluční živly z Česka, jde o Pilipa a Bubeníčka.

      Po chvíli odpočinku jsme nasedli do autobusu a jeli navštívit botanickou zahradu u Cienfuegos. Cesto jsme projeli kolem zakonzervované atomové elektrárny. Její výstavbu zahájil Sovětský svaz a když přišel rozpad východního bloku, tak soudruzi ze SSSR z ekonomických důvodů upustili od její dostavby. Kubánci dlouho přemýšleli jestli jí dostaví a nakonec se rozhodli že ne, protože před pár lety Fidel vyhlásil rok elektrické energie, což mělo za následek výměnu všech klasických žárovek za úsporné, dále se vyměnily staré chladničky za nové a toto opatření ušetřilo energii ze jednu elektrárnu. Na Kubě se dnes rozvíjí solární energetika, takže můžete vidět primitivní chýši, která má na střeše rozmístěny solární panely.

      Botanická zahrada Jardín byla založena roku 1901 ve spolupráci s Harvardskou universitou. Po revoluci byla znárodněna a nyní se o ní starají ve spolupráci s univerzitou v Havaně. Zahrada obsahuje více než 2000 většinou tropických rostlin ze všech koutů tohoto světa. Nachází se v ní mnoho druhů rostlin: vzrostlých fíkusů, bambusů, které rostou do kruhu s prázdným středem, baobabů z Afriky, kráčející strom (z koruny tohoto stromu se spouštějí šlahouny, které pak zakoření, takže to vypadá jako když strom chodí), salámový strom (jeho plody vypadají jako šišky salámů), železný strom, který má nejtvrdší dřevo ze všech stromů na Kubě, strom zvaný dědovy vousy a mnoho palem různých druhů. Větve stromů a nejrůznější liány jsou porostlé všude přítomnými broméliemi. Poté jsme ještě navštívili skleník, kde byly tropické květiny jako antůrie, orchidee, tchynin jazyk, vanilka, koka a další. Další část skleníku tvořily kaktusy vysázené do tvaru republiky Kuba. V jednom z kaktusů měl své hnízdo kolibřík. Nechyběla ani agáve, která se na Kubě nevyužívá pro výrobu tequily, nýbrž pro výrobu provazů.

       Po prohlédnutí malé části botanické zahrady jsme se jeli ubytovat do pěkného hotelu Faro luna, který byl jen pár metrů od Karibiku, takže v noci při usínání byly slyšet vlny narážející na útesy. Z našeho balkónu byl krásný výhled na západ slunce nad Karibikem a ráno jsme měli zase možnost shlédnout východ slunce nad pohoří Escambray. Poblíž hotelu je malá divoká pláž, kde jsem si zaplaval, ale musíte obecně všude na Kubě dávat pozor na to aby jste na sobě neměli prstýnky, náramky respektive blýskající se předměty, protože by vás mohla napadnout muréna. Je známo mnoho případů, kdy muréna člověku ukousla prst i s prstýnkem. Večer jsem strávil u hotelového baru popíjením místního piva a pohledem na překrásný západ slunce. Na Kubě se většinou sejdete s pivem plzeňského typu a zpravidla jen dvěma druhy, které se jmenují Cerveza Cristal a Bucanero.

      Další den brzy ráno jsme se vydali do kosmopolitního města Cienfuegos, které bylo vybudováno v neoklasicistním stylu převážně francouzskými imigranty někdy kolem roku 1820. Jedná se tedy o poměrně mladé, živé město, kde jeho historické centrum bylo v roce 2005 zapsáno na seznam UNESCO. Město zbohatlo na obchodu s dobytkem a cukrem. Dnes je ve městě největší kubánská rafinérie. Centrem města se od severu k jihu táhne široký bulvár Paseo del Prado, který je lemován luxusními vilkami a táhne se až na výběžek, kde je budova známá jako Palacio de Valle, která byla postavena v roce 1917 a před revolucí sloužila jako kasíno pro bohaté Američany. Dnes je z této budovy útulná restaurace. Posléze jsme se vydali širokým bulvárem, kde bylo mnoho různých stánků se suvenýry například nejrůznější hračky, které byly vytvořeny z plechovek od piva a nealkoholických nápojů, bulvárem jsme se dostali až na náměstí José Mártiho. Na náměstí je jeho socha a v pozadí si můžeme povšimnout vítězného oblouku. Na náměstí je divadlo Teatro Tomás Terry, které procházelo rekonstrukcí. Toto divadlo, bylo vybudováno v roce 1890 a bylo pojmenováno po bohatém majiteli cukrových plantáží z Venezuely. Shodou okolností na náměstí začínal cyklistický závod, který se jezdí každoročně na počest cyklisty, který kdysi zahynul při závodech. Na konec jsme si prohlédli kubánská hasící auta a poté jsme nasedli do autobusu, který nás odvezl na pláž Girón v zátoce sviní.

      Toto místo je známé tím, že zde utrpěli drtivou porážku žoldáci ve službách severoamerického imperialismu v oblasti, kterou USA považovaly za sféru svého vlivu. Cílem mělo být svržení Fidela a jeho vlády a nastolení pořádku dle představy USA. Záměr a přípravu schválil americký prezident D. Eisenhower 17. března 1960. Výcvik žoldáků probíhal nejdříve na ostrově Useppa poblíž Miami, následně byli přesunuti do Panamy a nakonec na místo nazývané Helvetia v Guatemale. Poté do křesla 40. prezidenta USA usedl J. F. Kennedy a v lednu 1961 mu americká tajná služba CIA předložila plán s názvem Trinidad o vylodění a vlastním útoku na Kubu. Mělo dojít k vylodění u města Trinidad, které mělo být obsazeno a měla být ustavena prozatímní vláda, která by oficiálně požádala o pomoc USA a spojené státy by pak provedly mohutnou vojenskou intervenci prostřednictvím 7. námořní flotily. Tento plán však Kennedy odmítl a tak CIA představila plán s vyloděním na pláži Girón. Žoldáci se přesunuli z Guatemaly do Nikaragui a 16. dubna 1961 se jejich plavidla začala soustřeďovat u jižního pobřeží Kuby. Jen několik dní před útokem bombardovala letadla s chybějícími výsostnými znaky na svých trupech území Kuby konkrétně: Ciudad Libertad, San Antonio de los Baňos, Santiago de Cuba a to včetně napalmových pum. Fidel vydal rozkaz k mobilizaci praporu milicionářů, kteří byli vybaveni jen ručními zbraněmi převážně Československé výroby. Jednalo se mladé kadety vojenské školy a mnoho z nich položilo život v zátoce sviní. Fidel vydal rozkaz k všeobecné mobilizaci a přesunu vojsk na poloostrov Zapata a osobně velel jednotkám z komína nedalekého cukrovaru Australia. Do oblasti se přesunuly tanky sovětské výroby a další těžké zbraně. Výrazně přispěly k vítězství i zbraně protivzdušné obrany z Československa jednalo se o dvojkanony a čtyřkulomety za pomocí kterých bylo sestřeleno 14 letounů USA bez výsostných znaků na svých trupech. Těžké boje pokračovaly asi další tři dny a nakonec bylo zajato 1197 žoldáků z USA, kteří byli po těžkém vyjednávání vyměněny za potraviny a léky. Jeden týden po nezdařené agresi ze strany USA šéf CIA A. Dulles prohlásil: „nečekali jsme, že vyvoláme lidové povstání, chtěli jsme zabít Fidela Castra“. Ministr obrany USA k tomu dodal: „nebyl to debakl CIA, ale vlády USA“. Dnes je v zátoce sviní muzeum vypovídající o těchto událostech. V zátoce sviní byly bažiny a mangrovníky, takže oblast byla po sléze zkultivována a dnes je tam krásná pláž s luxusním hotel, který nese jméno pláž (playa) Girón. Po shlédnutí muzea jsme odjeli na krokodýlí farmu a poté rychlým člunem na ostrov Aldea Taina.

Pokračování příště...