JINCE/PRAHA - Hold aktivním občanům dlouhodobě protestujícím proti umístění radarové základny Národní raketové obrany USA v České republice, zejména občanské iniciativě Ne základnám, vzdali v sobotu v Jincích poslanec KSČM Stanislav Grospič a senátor ČSSD a starosta Příbrami Josef Řihák. Před protestním pochodem na Záskalskou přehradu spolu s dalšími řečníky vyzvali k pokračování boje proti radaru a - jak podtrhl starosta Jinců Josef Hála (KSČM) - i proti vůbec všem cizím vojenským základnám ve světě. Všichni zdůraznili význam říjnových poslaneckých voleb, které určí složení sněmovny, jež má rozhodnout o ratifikaci smluv, a které by se dle mluvčího OI Ne základnám Jana Májíčka mohly stát, pokud by je obce spojily s místními referendy o radaru, i výrazným symbolickým odmítnutím cizí základny.
Jinecký starosta připomněl tři roky boje proti radaru, který vedou
místní občané spolu s mírovými aktivisty nejen v celé naší republice,
ale i v zahraničí. Upozornil na celosvětový rozměr militarizace a
odporu vůči ní, odporu, který vedou ti, kteří chtějí mírové soužití,
klid na život, práci a rodinu, svobodný život, svobodné rozhodování. Vzpomenul své zahraniční cesty, např. do Itálie a Německa, kde občané
také bojují proti cizím vojenským základnám nebo jejich rozšiřování,
protože nepovažují válku a militarizaci za možnou formu řešení problémů.
Příbramský starosta, jenž je i předsedou Ligy starostů proti radaru, konstatoval, že odpůrci radaru - OI Ne základnám, dále Greenpeace, Liga starostů a další - ušli dlouhou cestu. Zdůraznil, že se ukázalo, že občané, když ve své aktivitě vydrží, jsou schopni měnit záměry politiků. Připomněl miliony na propagandu, jakou dostal Tomáš Klvaňa, které ale postoj občanů nijak nezměnily, a vysmál se příslibům na ekonomický přínos základny, který sliboval někdejší středočeský hejtman Petr Bendl (ODS). Zdůraznil význam toho, aby si občané rozhodovali o životě sami, jakož i význam protiradarové občanské aktivity pro celou českou politiku: V Brdech se bojovalo za Českou republiku! V závěru přítomné pozdravil od Jana Neorala, starosty Trokavce, kde proběhlo první místní referendum o radaru v ČR, jemuž zdravotní důvody tentokrát neumožnily na protiradarovou akci dorazit.
Lídr středočeské kandidátky KSČM Stanislav Grospič (a ten den čerstvý pětačtyřicátník, jak prozradila mluvčí OI Ne základnám Jana Glivická) odsoudil ty, kteří chtějí prodat bezpečnost ČR. Prohlásil, že pro bezpečnost Evropy jsou velmi důležité vztahy USA a Ruska, ocenil obnovení jejich diskuse a to, že si obě velmoci opět uvědomily význam této obapolné bezpečnosti, ve které je ČR jedním ze soukolí. Zdůraznil, že KSČM byla od počátku proti radaru, ale rozhodnutí o něm chtěla a chce poskytnout občanům v referendu. Poděkoval občanům, že se nenechali zastrašit a obalamutit, takže jejich jednotné vystupování znesnadnilo části politiků jejich plány. Další osud radaru budou mít občané ve svých rukou, pravil s odkazem na sněmovní volby.
Májíček poukázal na odraz případu radaru USA na stav a myšlení české společnosti a připomněl nedávný zvací dopis Václava Havla, Alexandra Vondry a dalších českých a východoevropských politiků skomírající velmoci , která přitom porušuje mezinárodní právo. Upozornil, že ve sněmovních volbách 2009 již na rozdíl od r. 2006 bude jasné, jaký má která strana postoj k radaru, a že z radaru je třeba udělat významné volební téma. Uvedl, že po letech bojů proti radaru je již mnoho lidí unaveno, ale že právě díky vytrvalosti občanů radarové smlouvy nejsou definitivně ratifikovány: Kdybychom zůstali doma, už by tady radar byl. Pokud se občané spojí a protestují, tak kroky politiků zastaví, zpomalí či alespoň znepříjemní, dodal mluvčí. Varoval, že v rozpočtu USA nadále jsou peníze na radarovou základnu v ČR a raketovou v Polsku, a že u nás je stále dost proradarových politiků, takže je třeba jít k volbám.
Dokladem toho, že protiradarový boj není jen záležitostí pražských a brdských aktivistů, bylo vystoupení historika a publicisty Petra Rohela z Ostravy. Sdělil, že nedávno v Ostravě během dvou dnů získali 600 podpisů pod petici za referendum o radaru, takže zájem občanů neutichá. Prohlásil, že jestliže v r. 1968 se podílel na studentských protestech proti příchodu armád Varšavské smlouvy, musel bych se stydět, kdybych dnes neprotestoval proti příchodu cizích vojsk !
